Kroatisk

Uut Wikipedia
Kroatisk
uur Noome(n): {{{uur Noomen}}}
ängelsken Noome: {{{ängelsken Noome}}}
oainen Noome: {{{oainen Noome}}}
boald in: Foarloage:HRV
Sproakgestrich: Suudslawiske Sproake
Taal Baalere ([[{{{Täljier}}}]]): 7,000,000
Dialekte: Štokavisk, Kaikavisk, Cakavisk
Sproakklassifikation: 85-95
Skrift: {{{Skrift}}}
Bibeluursättenge:
Sproakstoatus: Institut za hrvatski jezik
Sproakcode ISO 639-1: hr
Sproakcode ISO 639-2: hrv/scr
Sproakcode ISO 639-3/DIS: HRV

Kroatisk is een Suudslawiske Sproake, of, beeter täld, een Skrift-Varietät fon ju Serbokroatiske Sproake. In do boalde Dialekte kon me nit nit twiske Serben, Kroaten un Bosniere unnerskeede, uumdät do Hauddialekte aal fon Serben, Kroaten un Bosniere boald wäide (man Čakavisk bloot binne Kroatien)

Geskichte[Beoarbaidje | beoarbaidje Wältext]

"Kroatisk" 1000-1100 (In Glagolitiske Skrift skrieuwen)
Dät Beedebouk "Vatikanski hrvatski molitvenik"

Do eerste Dokumente, do as "Kroatisk" beteekend wäide, datierje uut dän Eend fon dät 10. Jierhunnert. Dät waas dan wäil Wäästsuudslawisk (Serbokroatisk), dät fon "Kroaten" skrieuwen wuden is, man mäd ju Kroatiske Skrieuwsproake fon däälich häd dät niks tou dwoon: In ju ooldste Tied gruundede sik ju Skriftsproake ap dät Čakaviske, wilst ju sik däälich ap dät Štokaviske gruundet (as ju Serbiske un ju Bosniske Skriftsproake uk). Ap dät Čakaviske gruundet sik däälich bloot noch ju Skriftsproake fon do Buurgenloundkroaten. Dät eerste kroatiske Bouk, dät een ap dät Štokaviske gruundede Skriftsproake bruukt, is dät Beedebouk "Vatikanski hrvatski molitvenik", dät uum 1400 skrieuwen wude. Ju moderne Skrieuwwiese stamt uut 1604.(Bartol Kasic).

Alphabet[Beoarbaidje | beoarbaidje Wältext]

Grootskrieuwenge
A B C Č Ć D Đ E
F G H I J K L LJ M
N NJ O P (Q) R S Š T
U V (W) (X) (Y) Z Ž
Littikskrieuwenge
a b c č ć d đ e
f g h i j k l lj m
n nj o p (q) r s š t
u v (w) (x) (y) z ž

Fergliekstabelle fon Sproaken[Beoarbaidje | beoarbaidje Wältext]

Ängelsk Sorbisk Kroatisk Serbisk
Compare Přirunanje Usporedba Поређење (Poređenje)
Europe Europa Europa Европа (Evropa)
Netherlands Nižozemska Nizozemska Холандија (Holandija)
Italians Italčenjo Talijani Италијани (Italijani)
Universe Uniwersum, swětnišćo Svemir Васиона (Vasiona)
Spine Rjap Kralježnica Кичма (Kičma)
Air Powětr Zrak Ваздух (Vazduh)
Education Kubłanje, wukubłanje Odgoj Васпитање (Vaspitanje)
Week Tydźeń Tjedan Седмица (Sedmica)
History Stawizny Povijest Историја (Istorija)
Pantaloons Cholowy Hlače Панталоне (Pantalone)
Belly Brjuch Trbuh Стомак (Stomak)
Science Wěda Znanost Наука (Nauka)
Personally Wosobnje Osobno Лично (Lično)
Persona Wosoba Osoba Лице (Lice)
United Nations Zjednoćene narody Ujedinjeni Narodi Уједињене Нације (Ujedinjene Nacije)
Bread Chlěb Kruh Хлеб (Hleb)
Artificial Kumštny Umjetno Вештачки (Veštački)
Cross Křiž Križ Крст (Krst)
Democracy Demokratija Demokracija Демократија (Demokratija)
Detection Spóznaće Spoznaja Сазнање (Saznanje)
Island Kupa Otok Острво (Ostrvo)
Officer Oficěr Časnik Официр (Oficir)
Road traffic Nadróžny wobchad Cestovni promet Друмски саобраћај (Drumski saobraćaj)
Autobahn Awtodróha Autocesta Аутопут (Autoput)
Length Dołhosć Duljina Дужина (Dužina)
Association Udruga Удружење (Udruženje)
Factory Fabrika, twornja Tvornica Фабрика (Fabrika)
General Powšitkowny Opće Опште (Opšte)
Christ Chrystus Krist Христос (Hristos)
I'm sorry Wodajće prošu Oprosti Извини (Izvini)
Native language standard Maćernorěčny standard Materinski jezićni standard Матерњи језички стандард